Už dlouho je na čase, opět se s Vámi podělit o naše každodenní události.
Minulý článek skončil Pétiným odjezdem. Díky této milé návštěvě jsme ve škole zameškali zkušební verzi oficiálního testu z norštiny, který nás čeká v únoru. Takže jsme si ho dopsali co nejdřív to bylo možné a dopadl výborně! Já měla skoro 100% a Kuba jak jinak než plných 100%. Takže jsme teď trochu nafoukaní:-)
V práci jsme se zúčastnili svého prvního farmaceutického meetingu - strávili jsme další 3 hodiny po celém dni v práci snahou porozumět aspoň něčemu, o čem se ti lidé tak rychle baví... Ale zajímavé je, že Bror se svými farmaceuty zcela otevřeně probírá ekonomickou situaci společnosti, což obzvláště některé z nás docela zajímá. Další velkou, o něco příjemnější záležitostí byl Julebord, v překladu Vánoční stůl. Je to tradice, snad každá skupina, ať už spolupracovníci nebo rodina, něco takového v prosinci podnikají. Jde se do restaurace, dobře se pojí, trochu popije a popovídá. Menu jsme si vybírali předem a bylo to vynikající. Tři chody, přípitek a víno a platila to společnost. A navíc to bylo naprosto vynikající! Co víc si přát. Jediná šmouha na tom byla to, že všechno další pití si člověk platil sám, což opět "někteří z nás" nepředpokládali:-) Ale jinak naprosté mňam!
Možná i naladěná tímto zážitkem, rozhodla jsem se, že je čas začít vařit. Ne těstoviny a rýži pořád dokola, ale něco, co chce trochu víc snahy. A světe div se, celkem to jde! Ale příhody se nám samozřejmě nevyhnuly. Rajská se stala skoro celodenní záležitostí, ale byla výborná. A žemlovku jsem dala před spaním jen na chviličku vychladit ven. Druhý den jsme hledali oběd a ze mě vylezlo jen "A sakra!" Byla obědem ptákům. Ale ten jablečný vnitřek tam nechali, trubky! Taky jsem začala zkoušet vyplodit nějaké vánoční cukroví a to je zatím bohužel méně uspěšné, co se kvality týče. Ale i snaha se cení! Poslední kuchyňskou událostí je to, že konečně máme mrazák. Což znamená, že máme i zmrzlinu! A druhým větším nákupem bylo pořízení repráků, takže se máme zase o něco líp. Při čemž se Kubíkovi povedlo zanechat v prodejně pantofle do lékárny a zas je tam po víkendu najít.:-)
Minulou středu jsem tu zůstala zanechána svému osudu. Kuba se stavil v Čechách a oba jsme si trochu odpočinuli:-) Byla jsem pozvána na domácí pizzu k Helle, spolulékárnici. Pizza byla výborná, míchali jsme angličtinu a norštinu dohromady a dozvěděla jsem se zase nějaké interní informace. Což je třeba. Taky jsem samozřejmě randila s Nolanem a Sárou. Vyrazili jsme kousek odsud, k Larviku, podívat se na vikingské město Kaupang. Mělo to být nejstarší město v Norsku, ale našli jsme jen pár šutrů. Dobře jsme ale popovídali a pochutnali si na horké čokoládě a koláči. Takže jsme se vrátili spokojení.
Vánoce jsou v Norsku od začátku prosince v plném proudu, a tak obchodní centra jedou na plné otáčky a to i v neděli, která je tu přes rok tabu. Včera jsme měli ve škole Julefest, vánoční oslavu. Každý přinesl něco jídla, ochutnávalo se a pil se gløgg. Naivně jsme věřili slovníku, že to je svařák. Jojo, koření je stejné, ale místo vína je děsně sladká šťáva. Takže nic moc. Pak jsme podle norské tradice museli tancovat kolem stromku a zpívat. Vypadalo to následovně: Učitelka halekala norské koledy, protože je nikdo jiný neznal, a asi 50 dospělých lidi a pár dětí se drželo za ruce v obrovském kruhu kolem stromečku a snažilo se poskakovat a mávat rukama podle učitelky. No...sranda:-)
Jinak začátkem týdne nám nasněžilo a poprvé to drží! Teploty jsou tu v podstatě stejné přes noc a přes den a statečně lezou dolů a dolů. Takže zrovna teď máme na teploměru.....mínus 17°C! Jak je u Vás?
V práci jsme se zúčastnili svého prvního farmaceutického meetingu - strávili jsme další 3 hodiny po celém dni v práci snahou porozumět aspoň něčemu, o čem se ti lidé tak rychle baví... Ale zajímavé je, že Bror se svými farmaceuty zcela otevřeně probírá ekonomickou situaci společnosti, což obzvláště některé z nás docela zajímá. Další velkou, o něco příjemnější záležitostí byl Julebord, v překladu Vánoční stůl. Je to tradice, snad každá skupina, ať už spolupracovníci nebo rodina, něco takového v prosinci podnikají. Jde se do restaurace, dobře se pojí, trochu popije a popovídá. Menu jsme si vybírali předem a bylo to vynikající. Tři chody, přípitek a víno a platila to společnost. A navíc to bylo naprosto vynikající! Co víc si přát. Jediná šmouha na tom byla to, že všechno další pití si člověk platil sám, což opět "někteří z nás" nepředpokládali:-) Ale jinak naprosté mňam!
Možná i naladěná tímto zážitkem, rozhodla jsem se, že je čas začít vařit. Ne těstoviny a rýži pořád dokola, ale něco, co chce trochu víc snahy. A světe div se, celkem to jde! Ale příhody se nám samozřejmě nevyhnuly. Rajská se stala skoro celodenní záležitostí, ale byla výborná. A žemlovku jsem dala před spaním jen na chviličku vychladit ven. Druhý den jsme hledali oběd a ze mě vylezlo jen "A sakra!" Byla obědem ptákům. Ale ten jablečný vnitřek tam nechali, trubky! Taky jsem začala zkoušet vyplodit nějaké vánoční cukroví a to je zatím bohužel méně uspěšné, co se kvality týče. Ale i snaha se cení! Poslední kuchyňskou událostí je to, že konečně máme mrazák. Což znamená, že máme i zmrzlinu! A druhým větším nákupem bylo pořízení repráků, takže se máme zase o něco líp. Při čemž se Kubíkovi povedlo zanechat v prodejně pantofle do lékárny a zas je tam po víkendu najít.:-)
Minulou středu jsem tu zůstala zanechána svému osudu. Kuba se stavil v Čechách a oba jsme si trochu odpočinuli:-) Byla jsem pozvána na domácí pizzu k Helle, spolulékárnici. Pizza byla výborná, míchali jsme angličtinu a norštinu dohromady a dozvěděla jsem se zase nějaké interní informace. Což je třeba. Taky jsem samozřejmě randila s Nolanem a Sárou. Vyrazili jsme kousek odsud, k Larviku, podívat se na vikingské město Kaupang. Mělo to být nejstarší město v Norsku, ale našli jsme jen pár šutrů. Dobře jsme ale popovídali a pochutnali si na horké čokoládě a koláči. Takže jsme se vrátili spokojení.
Vánoce jsou v Norsku od začátku prosince v plném proudu, a tak obchodní centra jedou na plné otáčky a to i v neděli, která je tu přes rok tabu. Včera jsme měli ve škole Julefest, vánoční oslavu. Každý přinesl něco jídla, ochutnávalo se a pil se gløgg. Naivně jsme věřili slovníku, že to je svařák. Jojo, koření je stejné, ale místo vína je děsně sladká šťáva. Takže nic moc. Pak jsme podle norské tradice museli tancovat kolem stromku a zpívat. Vypadalo to následovně: Učitelka halekala norské koledy, protože je nikdo jiný neznal, a asi 50 dospělých lidi a pár dětí se drželo za ruce v obrovském kruhu kolem stromečku a snažilo se poskakovat a mávat rukama podle učitelky. No...sranda:-)
Jinak začátkem týdne nám nasněžilo a poprvé to drží! Teploty jsou tu v podstatě stejné přes noc a přes den a statečně lezou dolů a dolů. Takže zrovna teď máme na teploměru.....mínus 17°C! Jak je u Vás?
Výlet na Kaupang - já se Sárou
a ještě jednou
a já, když se mě chtěl Nolan zbavit, ale zapomněl si před tím vzít klíčky od auta
Takhle to tu teď vypadá...
...ale takhle krásně bohužel není často
A na závěr fotka zbytku třídy z prvního trimestru: Zleva zezadu - Louise (Anglie), Anna (učitelka - Norsko), Forough (Írán), Maria (Filipíny), Nathaporn (Thajsko), Soumiki (Indie), Bina (Indie), Samantha (Litva). A dole - Gabriel (Rumunsko) a Nolan, který prohrál sázku (USA)
