Na konci června jsem se vypravila na týden do Čech. Celá výprava začala zpožděním letu o 3 hodiny, takže jsme tak tak stihli odbavení před půlnocí. Což bylo štěstí, protože pak už se létá až ráno. Výsledkem bylo, že mě naši vyzvedávali ve 3 ráno na Ruzyni. A budíček jsem měla za pár hodin. Ale jako obvykle, stihla jsem v Čechách maximum v minimálním čase. Nejdřív jsem vyrazila s Járou, Léňou, Mací, Michalem, Péťou, sestrou a tátou (samozřejmě v abecedním pořadí:-) na 4 dny na vodu, a to, přes snahu zkušenějších mě od toho odradit, na Lužnici. Myslím, že to nakonec dopadlo parádně a kdybychom neměli extrémně pomalé ranní, nebo spíš odpolední, starty, tak bychom ani pádlovat zas tak moc nemuseli. Všichni byli snad spokojení a taky jsem se díky vodě letos v létě vykoupala! Poněvadž v Norsku se mi zdá způsob léta poněkud nešťastný. Pak proběhl velký nakupovací den, je to pohoda vědět kam jít a neutratit za to majlant. A nakonec jsem se ještě odebrala na část tradičního letního kurzu fakulty do Poříčí. Tam bylo jako vždy plno známých a hodně veselo. Takže jsem si dobila baterky, což bodlo. O týden později se vypravoval do ČR i Kuba a na kurzu jsme se vlastně vystřídali. A pak už hurá zpátky. Celé to završil zážitek při snaze o vyzvednutí auta na parkovišti na letišti, které tam Kuba zaparkoval. Nemohla jsem se dostat ven a nakonec mě zachránil návod v polštině, který tam visel. Sranda byla, že norsky ho tam neměli. Kdybych nebyla Slovan, stála bych tam asi do teď.
Dva týdny na to nás poctili návštěvou Sofinka s mamkou a taťkou. Objevovali jsme zase krásy okolí a Milouš měl zase na víkend věrného házeče aportů. Navíc Sofinka dostala nové švihadlo a trénink se nevyhnul nikomu z nás!
Předposlední víkend v červenci se mi dostalo té cti, že jsem byla pozvána na svatbu Mací a Járy. Samozřejmě, že letadlo muselo mít nutně zase zpoždění a tak jsem do domluveného pelechu u Péti dostala v 5 ráno, načež jsme v 7 vstávaly, abychom se vyfintily a vyrazily na vlak. Nakonec jsme na nádraží jen vyzvedly Marťu a z Černého mostu se vezly autem. Celé se to konalo v Plzni a okolí a bylo to úžasné. Krásní novomanželé, výborné pohoštění, parádní spaní a hlavně plno z těch, po kterých se mi stýská, na jednom místě. I černé mraky, které se nade mnou stahovaly, v podobě příkazu od šéfa, abych přilétla zpět i přes spletitá mezipřistání už v neděli, se nakonec roztáhly, a tak výlet neměl chybu. V neděli jsem se pomalu odebrala do Příbrami a zašla ještě na kafe. V pondělí jsem zvládla další návštěvy a taky Výstavu stanů v Praze, kde jsem ukořistila spacáky a turistické hole. Až to bylo pěkně napínavé, protože jsem neměla objednané zavazadlo a hůlky mi čouhaly půl metru nad příruční batoh! Ale i to dobře dopadlo.
Když jsem se večer vyloupla na letišti v Sandefjordu, kupodivu bez zpoždění, čekala už na mě celá delegace. Naši a bráška totiž vyrazili v neděli z Čech a v pondělí odpoledne se vylodili v Norsku, aby tu strávili 2 týdny dovolené. A hned jsme začali usilovně plánovat a samozřejmě taky slavit setkání. Chtěli jsme to udělat nějak tak, abych s nimi mohla absolvovat výlet po Norsku. Nakonec jsme to zkouleli celkem kulišácky. Já využila volno v pátek, poté, co jsem si něco vyslechla, že nejsem ochotná pracovat přes čas zrovna teď v době dovolených, a po ránu jsme vyrazili. Kempy s chatkami na následující noci jsme obvolávali ve čtvrtek v noci, asi mezi 21. a 23. hodinou. Ale sehnali jsme. První část trasy byla Sandefjord, Risør, Kristiansand, nakonec přeskočený Stavern, Lysefjord a samozřejmě Prekestolen, Eidfjord, Bergen. Risør je malé nevýrazné městečko, kde jsme si dali dobrou zmrzlinu a trochu se vyvenčili. Kristiansand je velké město a zrovna v naší přítomnosti, se tam konal nějaký festival s Nory tak oblíbeným průvodem, což nám prohlídku města trochu zkomplikovalo. Ale viděli jsme hooodně plachetnic a v jedné jsme byli dokonce vevnitř! Stavern se nekonal z časových důvodů a taky proto, že jsme se rozhodli, že to bude Kristiansand v bledě modrém. Raději jsme vyrazili směr příroda. Když jsme dorazili na parkoviště pod Prekestolen, čekalo nás překvapení. Prekestolen, česky Kazatelna, je vysoká skála trčící nad fjordem a protože nejsme v Americe, nedá se tam dojet autem. Já si ale moc nečetla průvodce a tak nám do denního plánu rázem a nečekaně přibyl pětihodinový pěší výlet. Ale proč ne. Kromě toho stresu z vidiny příjezdu do kempu o půlnoci to byl krásný výlet. Dvě a půl hodiny výstupu po šutrech, sice samozřejmě za norského vlhkého počasí, ale příjemná změna oproti autu. Nahoře stejně jako na pohledech nic vytvořeného lidskou rukou, ani žádné zábradlí, jen lidi ležící na břiše a zírající z toho děsně vysokého útesu. A tak jsme se přidali. Přes opar a poprchávání, nádhera. Cestou dolu se nám docela rozpršelo a skoro jediní, koho jsme potkali, že jde teprve nahoru, byli Češi! Za to ale víc a celkem početných skupin, jedna byla například na začátku čtrnáctidenního pěšího putování kolem fjordu. Dále jsme pokračovali kolem Eidfjordu, což byla ukázka opravdu krásné norské přírody, modrá obloha, cáry mraků proklatě nízko, vysokánské hory, zeleno, vodopády a potůčky a moře. Prostě nádhera. A to už cesta směrovala k Bergenu. Ten jsme prolezli, dokonce jsme se trefili do dne, kdy skoro nepršelo, což se v Bergenu děje 300 dní v roce! Neuvěřitelné! A abych já byla v pondělí v práci a ostatní viděli z Norska víc, tady se naše výprava rozdělila. Byla jsem vyhozena na letiště a odlétla si vnitrostátním letem do Sandefjordu. Cestovatelé pokračovali přes Voss, národní park, Lillehammer a Oslo, a pak jsme je přivítali zpátky. Ale to už Vám musí vyprávět oni. Uteklo to jako voda a byli zase na odjezdu. A už v tu chvíli se těšili na dovolenou do tepla!
Týden na to dorazili Kubův táta a Dany. Celé to bylo o to napínavější, že oba poprvé letěli letadlem! Hned v pátek večer hrozně akčně zaplánovali a v sobotu ráno už byli i s Kubou na odjezdu na dvoudenní výlet. Přes týden pak byli návštěvníci trochu o samotě po okolí a v pátek nakonec jeli zase ve třech na další výlet do neděle. Já pilně pracovala, protože někdo to za Kubu vzít musel, a taky jsem si šla povyrazit. V sobotu totiž byli všichni z lékáren pozvaní k šéfovi domů na večeři! Dostalo se nám výborného, převážně ugrilovaného švédského stolu, vína a suprového poklábosení. Bylo to moc fajn. Potom jsem se ještě nechala strhnout mladší částí personálu a vyrazila s nimi do města. Vyzvedli jsme drahé polovičky a šlo se. Nakonec jsme trochu směšně zaplatili v jednomu klubu vstupné, abychom se za chvíli na to rozhodli, že jdeme jinam. Netrvalo dlouho a byly dvě ráno a rozchod. A to jsem zalitovala, že bydlím 5 kilometrů od centra. Ještě že je v Norsku tak bezpečno.
Týden utekl jako voda a my včera jeli zase na letiště. Kuba se rekreuje v Čechách a já odpočívám tady. A začínám nervovat z balení na dovolenou. Kdo poradí, jak se mám sbalit na 3 týdny tak, abych toho měla dost, ale abych to byla ochotná ty 3 týdny tahat??
Jo a kdyby to někdo nevěděl, tak letíme na Azory...;o)
Dva týdny na to nás poctili návštěvou Sofinka s mamkou a taťkou. Objevovali jsme zase krásy okolí a Milouš měl zase na víkend věrného házeče aportů. Navíc Sofinka dostala nové švihadlo a trénink se nevyhnul nikomu z nás!
Předposlední víkend v červenci se mi dostalo té cti, že jsem byla pozvána na svatbu Mací a Járy. Samozřejmě, že letadlo muselo mít nutně zase zpoždění a tak jsem do domluveného pelechu u Péti dostala v 5 ráno, načež jsme v 7 vstávaly, abychom se vyfintily a vyrazily na vlak. Nakonec jsme na nádraží jen vyzvedly Marťu a z Černého mostu se vezly autem. Celé se to konalo v Plzni a okolí a bylo to úžasné. Krásní novomanželé, výborné pohoštění, parádní spaní a hlavně plno z těch, po kterých se mi stýská, na jednom místě. I černé mraky, které se nade mnou stahovaly, v podobě příkazu od šéfa, abych přilétla zpět i přes spletitá mezipřistání už v neděli, se nakonec roztáhly, a tak výlet neměl chybu. V neděli jsem se pomalu odebrala do Příbrami a zašla ještě na kafe. V pondělí jsem zvládla další návštěvy a taky Výstavu stanů v Praze, kde jsem ukořistila spacáky a turistické hole. Až to bylo pěkně napínavé, protože jsem neměla objednané zavazadlo a hůlky mi čouhaly půl metru nad příruční batoh! Ale i to dobře dopadlo.
Když jsem se večer vyloupla na letišti v Sandefjordu, kupodivu bez zpoždění, čekala už na mě celá delegace. Naši a bráška totiž vyrazili v neděli z Čech a v pondělí odpoledne se vylodili v Norsku, aby tu strávili 2 týdny dovolené. A hned jsme začali usilovně plánovat a samozřejmě taky slavit setkání. Chtěli jsme to udělat nějak tak, abych s nimi mohla absolvovat výlet po Norsku. Nakonec jsme to zkouleli celkem kulišácky. Já využila volno v pátek, poté, co jsem si něco vyslechla, že nejsem ochotná pracovat přes čas zrovna teď v době dovolených, a po ránu jsme vyrazili. Kempy s chatkami na následující noci jsme obvolávali ve čtvrtek v noci, asi mezi 21. a 23. hodinou. Ale sehnali jsme. První část trasy byla Sandefjord, Risør, Kristiansand, nakonec přeskočený Stavern, Lysefjord a samozřejmě Prekestolen, Eidfjord, Bergen. Risør je malé nevýrazné městečko, kde jsme si dali dobrou zmrzlinu a trochu se vyvenčili. Kristiansand je velké město a zrovna v naší přítomnosti, se tam konal nějaký festival s Nory tak oblíbeným průvodem, což nám prohlídku města trochu zkomplikovalo. Ale viděli jsme hooodně plachetnic a v jedné jsme byli dokonce vevnitř! Stavern se nekonal z časových důvodů a taky proto, že jsme se rozhodli, že to bude Kristiansand v bledě modrém. Raději jsme vyrazili směr příroda. Když jsme dorazili na parkoviště pod Prekestolen, čekalo nás překvapení. Prekestolen, česky Kazatelna, je vysoká skála trčící nad fjordem a protože nejsme v Americe, nedá se tam dojet autem. Já si ale moc nečetla průvodce a tak nám do denního plánu rázem a nečekaně přibyl pětihodinový pěší výlet. Ale proč ne. Kromě toho stresu z vidiny příjezdu do kempu o půlnoci to byl krásný výlet. Dvě a půl hodiny výstupu po šutrech, sice samozřejmě za norského vlhkého počasí, ale příjemná změna oproti autu. Nahoře stejně jako na pohledech nic vytvořeného lidskou rukou, ani žádné zábradlí, jen lidi ležící na břiše a zírající z toho děsně vysokého útesu. A tak jsme se přidali. Přes opar a poprchávání, nádhera. Cestou dolu se nám docela rozpršelo a skoro jediní, koho jsme potkali, že jde teprve nahoru, byli Češi! Za to ale víc a celkem početných skupin, jedna byla například na začátku čtrnáctidenního pěšího putování kolem fjordu. Dále jsme pokračovali kolem Eidfjordu, což byla ukázka opravdu krásné norské přírody, modrá obloha, cáry mraků proklatě nízko, vysokánské hory, zeleno, vodopády a potůčky a moře. Prostě nádhera. A to už cesta směrovala k Bergenu. Ten jsme prolezli, dokonce jsme se trefili do dne, kdy skoro nepršelo, což se v Bergenu děje 300 dní v roce! Neuvěřitelné! A abych já byla v pondělí v práci a ostatní viděli z Norska víc, tady se naše výprava rozdělila. Byla jsem vyhozena na letiště a odlétla si vnitrostátním letem do Sandefjordu. Cestovatelé pokračovali přes Voss, národní park, Lillehammer a Oslo, a pak jsme je přivítali zpátky. Ale to už Vám musí vyprávět oni. Uteklo to jako voda a byli zase na odjezdu. A už v tu chvíli se těšili na dovolenou do tepla!
Týden na to dorazili Kubův táta a Dany. Celé to bylo o to napínavější, že oba poprvé letěli letadlem! Hned v pátek večer hrozně akčně zaplánovali a v sobotu ráno už byli i s Kubou na odjezdu na dvoudenní výlet. Přes týden pak byli návštěvníci trochu o samotě po okolí a v pátek nakonec jeli zase ve třech na další výlet do neděle. Já pilně pracovala, protože někdo to za Kubu vzít musel, a taky jsem si šla povyrazit. V sobotu totiž byli všichni z lékáren pozvaní k šéfovi domů na večeři! Dostalo se nám výborného, převážně ugrilovaného švédského stolu, vína a suprového poklábosení. Bylo to moc fajn. Potom jsem se ještě nechala strhnout mladší částí personálu a vyrazila s nimi do města. Vyzvedli jsme drahé polovičky a šlo se. Nakonec jsme trochu směšně zaplatili v jednomu klubu vstupné, abychom se za chvíli na to rozhodli, že jdeme jinam. Netrvalo dlouho a byly dvě ráno a rozchod. A to jsem zalitovala, že bydlím 5 kilometrů od centra. Ještě že je v Norsku tak bezpečno.
Týden utekl jako voda a my včera jeli zase na letiště. Kuba se rekreuje v Čechách a já odpočívám tady. A začínám nervovat z balení na dovolenou. Kdo poradí, jak se mám sbalit na 3 týdny tak, abych toho měla dost, ale abych to byla ochotná ty 3 týdny tahat??
Jo a kdyby to někdo nevěděl, tak letíme na Azory...;o)
Jedna svatební
Na plachetnici - brácha samozřejmě u kormidla
Výstava výtvorů z písku, Kristiandsand
U moře v Kristiansandu
Focení á la Péťa:-)
Po cestě na Prekestolen
Prekestolen
To člověku prostě nedá - mamka a Jaromír
Výhled z Prekestolenu
Vodopád kdesi hluboko v norské přírodě
Napadá někoho snad přirozenější místo pro zahrádku než na střeše?
No jo, no jooo, byla jsem tam taky...
Snad nejznámější fotka z Norska - nábřeží Bryggen v Bergenu
Ty domu vůbec nestojí jen silou vůle - speciálně ten sklon rámů výloh
Bergen z výšky
Trochu moderního umění v Bergenu
Krásné turistické informace
A na závěr symbol města, kde měli asi jako jediní na světě "deštníkomaty"
