Tenkrát na Severu

Po asi dvou příjemných týdnech s teplotami kolem nuly, kdy začaly konečně povolovat všudypřítomné mnohacentimetrové vrstvy ledu se příroda rozhodla, že jsme se už jaronadcházející nálady nabažili dost a pěkně nás zchladila za doprovodu bílé nadílky, kterou každý den přisypává. No nic, nezbývá než se z toho radovat!

Tady v Sandefjordu žije asi 5 Čechů, z toho dva my. Z těch ostatních dvě známe a dvě se jmenují Jana, průnikem těchto skupin je jedna Jana, která nás pozvala v sobotu na párty. Kuba se hodil marod, a tak jsem musela vyrazit sama. Měla jsem z toho trochu trému a radši jsem si od toho nic neslibovala. První zábava nastala hned před vchodem, protože jsem se ani nedozvonila ani nedovolala. A tak jsem prostě vstoupila. Věřte, že jsem dost doufala, že je to správný dům. Druhá neočekávaná událost byla, že štěbetacím jazykem byla angličtina. Tak jsem si zvykla se vyjadřovat v norštině, nehledě na to, že cosibudempovídat anglicky jsem nikdy pořádně nemluvila, že jsem se teda dost zasekávala. Ale což, přišla jsem konečně mezi lidi a to byl cíl! Nakonec jsem tam zůstala přes půlnoc a docela si to užila. Takže Janě patří dík! Potkala jsem tam jednu holku, se kterou jsem chodila na norštinu, a jednu, kterou jsem tam potkávala. Ta druhá, Helen, mi řekla, že každé pondělí je ve městě večer pro ženy a hned druhý den mi ještě napsala, že tam jde, ať přijdu! Tak jsem měla radost, že mě takhle zve a rozhodla se tam zajít.

V pondělí jsem teda vygooglovala polohu kavárny Hubro a vyrazila. Celá ta pondělní podvečerní akcička se jmenuje "Vícekulturní dámská kavárna" a většina zúčastněných byla aspoň částečně cizinka - Němko-Norka, Švédka, Libanonky, Norko-Američanka, JAR,... Tentokrát to bylo akorát povídání, což bylo docela fajn, ale trochu málo akční, takže bych to nemusela mít každé pondělí. Já stejně ale každé druhé pracuju do půl osmé a to už je na příchod pozdě. Navíc normálně jich prý bývá třeba dvojnásobek (tentokrát nás bylo asi 10) a bývá nějaký program. Takže se tomu určitě chystám dát ještě šanci.

Domů se snažíme koupit dalších pár skříní, aby se zase prodloužila pravděpodobná doba našeho přežití na 45 metrech čtverečních. Hledáme nové bydlíky, ale zatím neúspěšně.
Často si tu teď z toho děláme čajovnu, protože nám Ježíšek přinesl krásnou čajovnickou sadu a k tomu 4 druhy sušené Camellie sinensis (až na to, že je to nejen "sinensis" a občas to vlastně není ani Camellia).

V práci se to teď střídá na dovolených, takže se občas dějí takové divnosti jako třeba dneska, kdy jsem stihla za jeden den pracovat ve dvou lékárnách. Náš vysněný květinový festival na Madeiře letos nevyjde, tak si vyhodíme z kopýtka aspoň o Velikonocích a zalétnem si zkontrolovat kamarády v Englandu.

Jinak v úterý po večerech zpívám jak divá, protože 19. března čeká náš sbor jarní koncert. Samozřejmě zase typická ukázka síly Murphyho zákonů, na tento den se sešly 3 věci, kterých bych se měla zúčastnit (a to nepočítám, že mám službu). Ale to jsem odbočila.
Pro zájemce ukázky z repertoáru, opět fakt paráda:

Vamp - Månemannen
John Denver - Annie´s Song
Joni Mitchell - Both sides now
Kanskje kommer kongen
Mitt hjerte er ditt
Vamp - Våken drøm
Michael Jackson - Man In The Mirror

Tentokrát žádní Beatles, ale na podzim i ti byli.
Všechny zvědavé a zvídavé (a eventuelně příbuzné) upozorňuji na odkaz napravo (to je jasné, že ne nalevo:-)) na zpřátelený blog Kanada.
Tak se kochejte a písajte aneb Piš, piš, nebo Tě sní myš (copyright Verunka:-D)

Zimní spánek

Jak mi mnozí správně připomínají, nějak mi to blogování poslední dobou nejde. Ale to je z nedostatku témat! A tak se zkusím znova vzchopit a trochu Vám psát. Jednak o tom, jak jim to tu chodí v lékárnách, s čímž jsem už začala. Ale vzhledem k tomu, že mnohé z Vás, kteří louskáte ty moje výplody, to neoslní, zkusím i něco jiného a ráda bych si taky nechala poradit, co by Vás třeba o Norsku/Norech zajímalo!

Leden nám utekl, ani jsem si nevšimla. Co jsem ale nepřehlídla, byl můj týdenní pobyt v Rakousku, kde jsem 3 dny brázdila na lyžích a 3 dny brousila na snowboardu sjezdovky. Sluníčko bylo sice jen dva dny, ale bylo fajn, mít zas na nohách ta klouzavá prkýnka. Všichni jsme zůstali celí a zdraví a aspoň já se vrátila celá namožená.
Vzhledem k velikosti našeho bydlíku nám tu bylo s vánočním stromkem dost brzy těsno, a tak jsem se nemohla dočkat, až půjde bydlet ven. A taky proto, že jsme se rozhodli po vyhoštění stromu trochu přestavět doupě. Kromě obýváku se to sice ničeho netýkalo, ale stejně jsme moc rádi, že jsme se rozhoupali. Změna je život!
Jinak začínáme plánovat všemožné příjemnosti tohoto roku, volna a tak. Od května budeme mít v práci nový turnus a doufáme, že díky tomu konečně společné volné soboty. A nezapomeňte, od 1.4. už zase létá Wizzair, takže už se zase společně s naším rozkládacím gaučem třeseme na návštěvy! Tak se neupejpejte a hlaste se;o)

Perníkovku jsem dostala k svátku. Akorát když darující zjistil, že je jen upečená a že se musí postavit a ozdobit, musela chaloupka počkat do Vánoc. Za to byla ale nááádherná a výýýborná!

Vánoce, Vánoce přišly a odešly

Jeden ze dvou pěkných dní na horách

A masňácká fotka:-)