Uklízečka
Noři pojmenovávají tuhle nezbytnou paní "čistící dáma", což vyvolává trochu víc respektu, řekla bych. Kromě úklidu se nám stará o oblečení, které je erární a pere, suší a žehlí se přímo v lékárně. Navíc nakupuje na oběd, který je studený v podobě pití, chleba, všeličeho na něj a nějakého ovozelu. Přímo u nás občas vyfasuje ještě funkci poslíčka, když není koho jiného poslat s hromadou inkontinenčních pomůcek k pacientovi, který si je přeje dovézt.
Praktikanti
Lékárnou se míhají různě často na různě dlouhou dobu různorodí "školáci". Počínaje budoucími laborantkami, přes hotové laborantky dodělávající si něco, aby mohli na vysokou, až ke studentům farmacie. Jejich funkce samozřejmě vycházejí z toho, čím jsou.
Laborantky
V Čechách dnes již "Farmaceutický asistent" musí absolvovat čtyřletou střední zdravotnickou školu se zaměřením a tříleté studium v oboru diplomovaný farmaceutický laborant na vyšší zdravotnické škole. Ať už si z toho něco pamatuje nebo ne, projde zásadními předměty jako je farmaceutická chemie, farmakognozie a farmakologie. Přesto není v jeho kompetencích vydávat pacientům léky na recept.
V Norsku může odpovídající funkci zastávat buď zdravotní sestra nebo tzv. lékárenská laborantka. Ta absolvuje 3 roky střední školy. 1 rok širšího zdravotně-sociálního základu, 1 rok zaměření na zdravotnictví a poslední rok je laborantský obor. Za tu chvilku čuchnou k málu. Mají předměty oborové - Povolání a společnost, Příprava léčiv (která už se v normálních lékárnách stejně neprovozuje), Logistika; předměty lékárenské - Léčiva, Zdravotnická technika a doplňky stravy, Léčivé byliny a přírodní léčiva; předměty expediční - Práce s recepty, Zacházení se zákazníky. Oproti českým laborantkám fakt nic moc, nehledě na to, že ty zdravotní sestry mine i tohle. Na druhou stranu má norská laborantka mnohem větší pravomoce. Laborantky jsou ty hlavní a první, které stojí u táry a obsluhují pacienty - i ty s recepty. Jenom jedna z nich sedí u východu u kasy a stará se o volný prodej a tam se pravidelně střídají. Laborantka celý recept zaregistruje do počítače, nachystá krabičky, polepí je etiketami a teprve když je hotová, sežene si farmaceuta. Jejich farmakologické znalosti záleží bohužel na zkušenostech a inteligenci.
Další laborantskou prací je příjem, doplňování a úklid zboží, objednávání (podle daných pravidel), archivování receptů, příprava na objednané recepty, vyměňování cenovek v oficíně, příprava peněz k odevzdání do banky a objednávání drobných. O plno z těchto funkcí se dělí s farmaceuty.
Farmaceuti
V Norsku na rozdíl od ČR existuje farmaceut s bakalářským vzděláním, tzv. "receptový farmaceut". Jediný rozdíl oproti magistrovi, kterému říkají "provizorní farmaceut" (náš lékárník-asistent) je ten, že se nemůže stát šéfem neboli apoteker (náš vedoucí lékárník). Největší část pracovní doby stráví kontrolováním receptů před výdejem laborantkou, poté co je nachystala. Je třeba zajistit správnost přípravku včetně síly, formy a velikosti balení, etikety na léčivém přípravku, která zahrnuje jméno pacienta, dávkování, jméno lékaře a etikety na receptu, která označuje datum vydání, cenu, doplatek a typ receptu. Z funkcí společných s laborantkami se méně či více nachomýtne k výdeji na recepty (záleží na aktuálním počtu laborantek), k doplňování (málo) a úklidu zboží (převážně), archivování receptů (jak kdo, dle lenosti), příprava na objednané recepty (jak kdy), vyměňování cenovek v oficíně (málo). Navíc je na seznamu kontrola dopředu připravených receptů, odesílání dokumentů o neregistrovaných přípravcích na norský SÚKL, příjem telefonických a faxovaných receptů, vystavování dokumentů pro pacienty cestující do zahraničí, volání lékařům, komandování laborantek a podlejzání šéfovi:-) To jen tak pro zlehčení, prostě je farmaceut zodpovědný za chod lékárny. Navíc má každý ještě vlastní speciální funkci, např. nákup nejlevnějších generik, umístění přípravků ve skladu, dokumenty o běhu lékárny, archivování informací o nových přípravcích a rozhodnutích, vytváření rozpisů služeb.
Vedoucí lékárník
Vzhledem k tomu, že v téhle zemi je 95% lékáren v řetězci, tak to není zas tak často i majitel. Ale u nás to v aspoň jedné ze tří našich lékáren platí. O funkci Apoteker toho nevím o moc víc, než že pokud šéf pracuje celou dobu, kterou prosedí v kanceláři, opravdu na chodu lékárny, tak toho musí mít fakt strašně moc. Další funkce vedoucího farmaceuta jsou stejné jako ostatních farmaceutů, ale k většině z nich moc nečuchne, maximáně ke kontrole nebo výdeji receptů, pokud je personálních nedostatkem donucen.
Noři pojmenovávají tuhle nezbytnou paní "čistící dáma", což vyvolává trochu víc respektu, řekla bych. Kromě úklidu se nám stará o oblečení, které je erární a pere, suší a žehlí se přímo v lékárně. Navíc nakupuje na oběd, který je studený v podobě pití, chleba, všeličeho na něj a nějakého ovozelu. Přímo u nás občas vyfasuje ještě funkci poslíčka, když není koho jiného poslat s hromadou inkontinenčních pomůcek k pacientovi, který si je přeje dovézt.
Praktikanti
Lékárnou se míhají různě často na různě dlouhou dobu různorodí "školáci". Počínaje budoucími laborantkami, přes hotové laborantky dodělávající si něco, aby mohli na vysokou, až ke studentům farmacie. Jejich funkce samozřejmě vycházejí z toho, čím jsou.
Laborantky
V Čechách dnes již "Farmaceutický asistent" musí absolvovat čtyřletou střední zdravotnickou školu se zaměřením a tříleté studium v oboru diplomovaný farmaceutický laborant na vyšší zdravotnické škole. Ať už si z toho něco pamatuje nebo ne, projde zásadními předměty jako je farmaceutická chemie, farmakognozie a farmakologie. Přesto není v jeho kompetencích vydávat pacientům léky na recept.
V Norsku může odpovídající funkci zastávat buď zdravotní sestra nebo tzv. lékárenská laborantka. Ta absolvuje 3 roky střední školy. 1 rok širšího zdravotně-sociálního základu, 1 rok zaměření na zdravotnictví a poslední rok je laborantský obor. Za tu chvilku čuchnou k málu. Mají předměty oborové - Povolání a společnost, Příprava léčiv (která už se v normálních lékárnách stejně neprovozuje), Logistika; předměty lékárenské - Léčiva, Zdravotnická technika a doplňky stravy, Léčivé byliny a přírodní léčiva; předměty expediční - Práce s recepty, Zacházení se zákazníky. Oproti českým laborantkám fakt nic moc, nehledě na to, že ty zdravotní sestry mine i tohle. Na druhou stranu má norská laborantka mnohem větší pravomoce. Laborantky jsou ty hlavní a první, které stojí u táry a obsluhují pacienty - i ty s recepty. Jenom jedna z nich sedí u východu u kasy a stará se o volný prodej a tam se pravidelně střídají. Laborantka celý recept zaregistruje do počítače, nachystá krabičky, polepí je etiketami a teprve když je hotová, sežene si farmaceuta. Jejich farmakologické znalosti záleží bohužel na zkušenostech a inteligenci.
Další laborantskou prací je příjem, doplňování a úklid zboží, objednávání (podle daných pravidel), archivování receptů, příprava na objednané recepty, vyměňování cenovek v oficíně, příprava peněz k odevzdání do banky a objednávání drobných. O plno z těchto funkcí se dělí s farmaceuty.
Farmaceuti
V Norsku na rozdíl od ČR existuje farmaceut s bakalářským vzděláním, tzv. "receptový farmaceut". Jediný rozdíl oproti magistrovi, kterému říkají "provizorní farmaceut" (náš lékárník-asistent) je ten, že se nemůže stát šéfem neboli apoteker (náš vedoucí lékárník). Největší část pracovní doby stráví kontrolováním receptů před výdejem laborantkou, poté co je nachystala. Je třeba zajistit správnost přípravku včetně síly, formy a velikosti balení, etikety na léčivém přípravku, která zahrnuje jméno pacienta, dávkování, jméno lékaře a etikety na receptu, která označuje datum vydání, cenu, doplatek a typ receptu. Z funkcí společných s laborantkami se méně či více nachomýtne k výdeji na recepty (záleží na aktuálním počtu laborantek), k doplňování (málo) a úklidu zboží (převážně), archivování receptů (jak kdo, dle lenosti), příprava na objednané recepty (jak kdy), vyměňování cenovek v oficíně (málo). Navíc je na seznamu kontrola dopředu připravených receptů, odesílání dokumentů o neregistrovaných přípravcích na norský SÚKL, příjem telefonických a faxovaných receptů, vystavování dokumentů pro pacienty cestující do zahraničí, volání lékařům, komandování laborantek a podlejzání šéfovi:-) To jen tak pro zlehčení, prostě je farmaceut zodpovědný za chod lékárny. Navíc má každý ještě vlastní speciální funkci, např. nákup nejlevnějších generik, umístění přípravků ve skladu, dokumenty o běhu lékárny, archivování informací o nových přípravcích a rozhodnutích, vytváření rozpisů služeb.
Vedoucí lékárník
Vzhledem k tomu, že v téhle zemi je 95% lékáren v řetězci, tak to není zas tak často i majitel. Ale u nás to v aspoň jedné ze tří našich lékáren platí. O funkci Apoteker toho nevím o moc víc, než že pokud šéf pracuje celou dobu, kterou prosedí v kanceláři, opravdu na chodu lékárny, tak toho musí mít fakt strašně moc. Další funkce vedoucího farmaceuta jsou stejné jako ostatních farmaceutů, ale k většině z nich moc nečuchne, maximáně ke kontrole nebo výdeji receptů, pokud je personálních nedostatkem donucen.
Žádné komentáře:
Okomentovat